Nervový systém je složitá síť buněk a tkání, která přenáší zprávy mezi mozkem a zbytkem těla. Nervový systém řídí všechny tělesné činnosti, od dýchání a srdečního tepu až po pohyb, myšlenky a emoce.
Nervový systém se skládá ze dvou hlavních částí: centrálního nervového systému (CNS) a periferního nervového systému (PNS). CNS se skládá z mozku a míchy. PNS zahrnuje všechny nervy, které se z míchy větví do dalších částí těla.
Periferní nervový systém přenáší zprávy mezi centrálním nervovým systémem a ostatními částmi těla. PNS se dělí na somatický a autonomní nervový systém.
Periferní nervový systém se skládá z následujících systémů:
Somatický nervový systém (SNS) řídí dobrovolné tělesné funkce, pohyby svalů a smysly. Příkladem je chůze, hmat a vidění.
Autonomní nervový systém (ANS) řídí mimovolní tělesné činnosti, například srdeční tep a trávení. ANS lze dále rozdělit na sympatický nervový systém a parasympatický nervový systém.
Sympatický nervový systém (SNS) je zodpovědný za reakci "bojuj nebo uteč". Jedná se o systém nouzové reakce těla, který nás připravuje buď na boj, nebo na útěk, když jsme v nebezpečí. SNS zvyšuje srdeční frekvenci, krevní tlak a dýchání. Odvádí také krev z trávicího systému do svalů, aby mohly být využity pro fyzickou aktivitu.
Parasympatický nervový systém (PNS) je zodpovědný za reakci"odpočinek a trávení". Jedná se o normální, uvolněný stav organismu, kdy je srdeční frekvence a krevní tlak nízký a trávicí systém je aktivní. Parasympatický nervový systém zpomaluje srdeční frekvenci a zvyšuje průtok krve trávicím systémem.
Existuje ještě třetí složka autonomního nervového systému, která se nazývá enterický nervový systém (ENS). ENS působí nezávisle a řídí trávicí funkce, ale vykonává je sympatická a parasympatická část.
Mozek je řídicím centrem všech tělesných činností. Přijímá informace ze smyslů a vysílá signály do zbytku těla. Mozek, mozeček a mozkový kmen jsou tři významné části mozku.
Mozkovna je nejvýznamnější částí mozku a je zodpovědná za naše funkce vyšší úrovně, jako je myšlení, uvažování a plánování. Je také zodpovědný za naše smysly, jako je zrak, sluch a hmat. Mozková kůra je rozdělena na dvě poloviny, tzv. hemisféry. Každá hemisféra ovládá opačnou stranu těla.
Mozeček se nachází pod mozkem na spodině lebky. Jeho hlavním úkolem je koordinovat naše pohyby, pomáhá nám udržovat rovnováhu, chodit a stát vzpřímeně.
Mozkový kmen je část mozku, která spojuje mozeček a mozeček s míchou. Řídí mnoho automatických funkcí, jako je dýchání, srdeční frekvence a krevní tlak.
Mícha je dlouhý, tenký svazek nervových vláken, který vede od mozkového kmene dolů středem zad. Obklopuje ji páteř neboli kostrč. Mícha přenáší zprávy mezi mozkem a zbytkem těla. Řídí také některé reflexy, jako je například kolenní reflex.
Nervové buňky neboli neurony jsou základními jednotkami nervové soustavy. Jsou zodpovědné za příjem a předávání zpráv. Každý neuron má buněčné tělo, které obsahuje jádro. Jádro obklopuje membrána zvaná buněčná membrána. Buněčné tělo obsahuje také další organely, například mitochondrie a lysozomy.
Axony jsou dlouhá, tenká vlákna, která vycházejí z buněčného těla. Axony přenášejí zprávy z buněčného těla do jiných neuronů, svalů nebo žláz. Obvykle jsou pokryty bílou tukovou látkou zvanou myelin. Myelin pomáhá chránit axon a zvyšuje rychlost šíření zpráv.
Dendrity jsou krátká, tenká vlákna, která vysílají zprávy vycházející z buněčného těla. Přijímají zprávy z jiných neuronů a předávají je do buněčného těla. Jsou obvykle kratší a tenčí než axony.
Synapse je prostor mezi axonem jednoho neuronu a dendrity druhého. Přes synapse jsou zprávy přenášeny z jednoho neuronu na druhý prostřednictvím elektrických impulsů a chemických neurotransmiterů.
Existují tři typy neuronů: motorické, senzorické a interneurony. Některé neurony plní jak motorickou, tak senzorickou funkci.
Senzorické neurony jsou zodpovědné za přenos zpráv ze smyslů do mozku. Jsou také známé jako aferentní neurony. Mnoho smyslových neuronů zahrnuje receptory pro dotek, teplotu a bolest.
Motorické neurony jsou zodpovědné za přenos zpráv z mozku do svalů. Jsou také známé jako eferentní neurony. Existují somatické i autonomní motorické neurony.
Interneurony jsou neurony, které se nacházejí v mozku a míše. Jsou zodpovědné za předávání zpráv mezi ostatními neurony. Podílejí se také na reflexech tím, že přenášejí informace přímo ze senzorických neuronů do motorických, čímž obcházejí mozek.
Nervová nit, nazývaná také neurodynamická modulace, je způsob léčby neuropatie uvolněním napětí na poškozených nervech. Nervová osa a okolní klouby jsou natahovány a vytahovány, čímž se nerv v podstatě odpoutá od okolních měkkých tkání.
Neuropatie v okolí stehenní kosti a pánve se často vyskytuje u hemofilie v důsledku hromadění krve, která vytváří tlak na stehenní nerv. Studie na dospívajících chlapcích s hemofilií zjistila, že 12 týdnů trvající flossing nervů výrazně zlepšil signalizaci femorálního nervu a snížil bolest ve srovnání s běžnou fyzikální terapií.
Jiná studie zjistila, že čtyřtýdenní aplikace nervové nitě významně snížila svalovou spasticitu (abnormální ztuhlost) v zápěstí a prstech a zlepšila funkci horních končetin u pacientů s tetraplegií po traumatickém poranění míchy.
Periferní neuropatie je častým vedlejším účinkem chemoterapie. Výsledky jógy pro snížení neuropatie vyvolané chemoterapií byly studovány u osob, které přežily rakovinu prsu, vaječníků a endometria. Studie zjistila, že cvičení 60 minut jógy denně po dobu osmi týdnů významně snížilo neuropatickou bolest ve srovnání s kontrolní skupinou bez jógy.
Akupunktura může také významně snížit senzorické příznaky a bolest a zlepšit kvalitu života pacientů s neuropatií vyvolanou chemoterapií.
Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění, které postihuje mozek. Nejčastější příčinou demence je pokles kognitivních funkcí. Mezi příznaky Alzheimerovy choroby patří ztráta paměti, zmatenost a potíže s jazykovými a motorickými schopnostmi. Nemoc postupuje pomalu a nakonec může vést až ke smrti. Alzheimerovu chorobu nelze vyléčit, ale jsou k dispozici léčebné postupy, které pomáhají zvládat její příznaky.
Parkinsonova choroba je degenerativní onemocnění, které postihuje mozek. Je druhou nejčastější příčinou demence. Mezi příznaky Parkinsonovy nemoci patří třes, ztuhlost, pomalý pohyb a potíže s rovnováhou. Nemoc postupuje pomalu a nakonec může vést až ke smrti. Parkinsonovu nemoc nelze vyléčit, ale jsou k dispozici léčebné postupy, které pomáhají zvládat její příznaky.
Roztroušená skleróza je degenerativní onemocnění, které postihuje mozek a míchu. Je charakterizována poškozenými místy v myelinových pochvách, tzv. lézemi. Myelinová pochva je tuková látka, která obklopuje a chrání nervová vlákna. Při poškození myelinové pochvy dochází k narušení nervových impulzů a mohou se objevit příznaky. Mezi příznaky roztroušené sklerózy patří únava, slabost, svalové křeče a potíže s rovnováhou. Onemocnění může mít mírný nebo těžký průběh a roztroušená skleróza se nedá vyléčit. K dispozici jsou však léčebné postupy, které pomáhají příznaky zvládat.
Dětská mozková obrna je porucha, která ovlivňuje pohyb a svalový tonus. Je způsobena poškozením mozku, obvykle před narozením nebo během něj. Příznaky mozkové obrny mohou zahrnovat svalové křeče, slabost a potíže s koordinací a rovnováhou. Závažnost příznaků se může u jednotlivých osob lišit. Dětská mozková obrna se nedá vyléčit, ale existují léčebné postupy, které pomáhají příznaky zvládat.
Nervový systém je složitá síť nervů a buněk, které přenášejí zprávy mezi mozkem a zbytkem těla. Je zodpovědný za naše myšlenky, emoce, pohyby a pocity. Nervový systém může být ovlivněn zraněním, nemocí nebo působením některých toxinů. Poškození nervů může vést k necitlivosti, brnění a bolesti. Nervový systém může být postižen mnoha různými poruchami.
Anatomie, centrální nervová soustava - StatPearls - NCBI Bookshelf
Neuroanatomie, somatický nervový systém
Anatomie, autonomní nervový systém
Neuroanatomie, centrální nervový systém (CNS) - StatPearls - NCBI Bookshelf
Neuroanatomie, mozková kůra - StatPearls - NCBI Bookshelf
Fyziologie, nervstvo - StatPearls - NCBI Bookshelf
Obsah tohoto článku má pouze informativní charakter a nenahrazuje odborné lékařské poradenství, diagnózu nebo léčbu. Před provedením jakýchkoli změn týkajících se zdraví nebo v případě jakýchkoli otázek či obav týkajících se vašeho zdraví se vždy doporučuje poradit se s kvalifikovaným poskytovatelem zdravotní péče. Společnost Anahana neodpovídá za žádné chyby, opomenutí nebo následky, které mohou vzniknout v důsledku použití poskytnutých informací.